Vrchní státní zastupitelství Náměstí Hrdinů 1300 140 65 Praha 4 27.06.2007 Trestní oznámení na neznámého pachatele z řad soudců obecných soudů ČR (tj. okresních, krajských, městských, vrchních, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu) i soudců Ústavního soudu ČR, ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle ustanovení § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona, neboť v průběhu let 1993-2006 vykonávali svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu, a tím způsobili České republice škodu ve výši 50 miliónů korun. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku byla Česká republika, jak informovala média, mnohokrát odsouzena k zaplacení finančních částek stěžovatelům z ČR, z důvodu nezákonných a protiústavních rozhodnutí soudců obecných soudů i Ústavního soudu ČR, např. podle MF Dnes ze dne 27.05.2007 činila tato částka 50 miliónů korun. Důkaz: novinový článek z května 2007. od MS ČR vyžádat příslušné zprávy o výši škod. Tato částka byla nezákonně a neoprávněně vzata k úhradě ze státního rozpočtu na úkor všech daňových poplatníků, kteří tyto škody vůbec nezpůsobili, neboť jejich odpovědnost není v žádné příčinné souvislosti s těmito nezákonnými rozhodnutími konkrétních soudců. Ministerstvo spravedlnosti ČR nemůže přesouvat úhradu vzniklých škod protiprávně na daňové poplatníky, ale má zákonnou povinnost způsobenou škodu v regresním řízení vymáhat od konkrétních osob (soudců atd.), kteří za škodu odpovídají. Vzniklou škodu nelze přesunout jako kolektivní odpovědnost k tíži všech daňových poplatníků a občanů. Za škody výlučně a plně odpovídají jednotliví soudci obecných soudů ČR a Ústavního soudu ČR, kteří jsou podepsáni pod svými nezákonnými a protiústavními rozhodnutími, a to od roku 1993 doposud. O škodách věděli a vědět museli všichni předsedové jednotlivých soudů. Žádám, aby státní zastupitelství vyžádalo pro účely vyšetřování tyto písemné důkazy: 1) Od Ministerstva spravedlnosti ČR a od Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování republiky před Evropským soudem pro lidská práva, která je součástí MS ČR, seznam všech soudních případů /stížností/ u nichž došlo ze strany Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku příp. ze strany Výboru OSN pro lidská práva v Ženevě, k vydání rozhodnutí o povinnosti ČR uhradit finanční částky stěžovatelům, v nichž je odkazováno na nezákonné rozsudky konkrétních obecných soudů a protiústavní rozhodnutí Ústavního soudu ČR, porušující i mezinárodní úmluvy (Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod - viz sdělení MZV č.209/1992 Sb., Mezinárodní pakt o občanských a politických právech - viz vyhlášku MZV č. 120/1976 a Sdělení MZE č. 169/1991 Sb.), kterými je ČR vázána. 2) Od MS ČR vyžádat seznam všech jednotlivě odpovědných soudců obecných soudů i soudců ÚS ČR, kteří jsou podepsáni pod těmito nezákonnými rozhodnutími. 3) Od Ministerstva financí ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR vyžádat podklady a příkazy, z nichž lze zjistit, kdy tyto částky byly stěžovatelům zaplaceny a v jakých finančních částkách, a kteří zaměstnanci o tom rozhodovali, jakým rozhodnutím, a kdo tyto příkazy podepsal. 4) Vyžádat, který pracovník a kterého ministerstva k tomu dal příkaz a kdy (datum). 5) Od MS ČR si vyžádat konkrétní důvody, proč příslušní zaměstnanci ministerstva spravedlnosti nevymáhali od konkrétních soudců v regresním řízení vzniklé škody. 6) Proč a z jakých důvodů nebylo zahájeno vyšetřování z úřední povinnosti (ex offo), ohledně spáchaných trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele. 8) Od MS ČR vyžádat, kteří konkrétní pracovníci Ministerstva spravedlnosti ČR byli a jsou podle Organizačního řádu MS ČR a podle náplně práce za nevymáhání škod osobně odpovědní, a zda bylo proti nim zahájeno řízení z důvodu porušování pracovní kázně a pracovních povinností. 9) Od ÚS ČR vyžádat vyjádření, zda rozhodnutí u ÚS ČR vypracovávají skutečně pouze soudci ÚS ČR, nebo zda rozhodnutí za senát ÚS vypracovávají fakticky asistenti ústavních soudců, kteří nejsou jmenováni prezidentem republiky za schválení Senátem ČR. Taková rozhodnutí ÚS ČR by byla neplatná od samého počátku. 10) Od všech asistentů Ústavního soudu ČR vyžádat vyjádření, zda skutečně jejich vyjádření k jednotlivé věci je či není konečné, a zda se dá jeho obsah porovnat s konečným rozhodnutím senátu ÚS ČR, které obdrží stěžovatel (účastník řízení). 11) Navrhuji vyslechnutí konkrétně podezřelých soudců obecných soudů i soudců Ústavního soudu ČR, kteří jsou podepsáni pod svými nezákonnými a protiústavními rozhodnutími, a to od roku 1993 doposud. 12) Navrhuji vyslechnout všechny ministry spravedlnosti ČR, kteří byli ve funkci od roku 1993 doposud ( Jiří Novák, Jan Kalvoda, Vlasta Parkanová, Pavel Rychetský, Otakar Motejl, Pavel Rychetský, Jaroslav Bureš, Pavel Rychetský, Vladimír Špidla, Karel Čermák, Vladimír Špidla, Pavel Němec, Jiří Pospíšil). 13) Navrhuji vyslechnout všechny ministry financí ČR, kteří byli ve funkci od roku 1994 do- posud. 14) Navrhuji vyslechnout všechny jednotlivě odpovědné pracovníky Ministerstva spravedlnosti ČR, příp. Ministerstva financí ČR, kteří rozhodovali o proplacení finančních částek stěžovatelům a od odpovědných soudců nevymáhali úhradu jimi způsobené škody v regresním řízení nebo občansko-právní cestou. 15) Dále zjistit z jakých důvodů tyto věci nepostoupili k prošetření policejním orgánům. 16) Od Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny a Senátu ČR vyžádat písemné stanovisko, z jakého konkrétního důvodu poslanci a senátoři ponechali v § 16 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, namísto slova "musí" slovo "může". 17) Od ministra spravedlnosti ČR JUDr. Jiřího Pospíšila vyžádat vysvětlení, z jakého důvodu se v ČR nevyšetřují trestné činy soudců, a z jakých důvodů jsou trestní oznámení na podezřelé soudce postupována státními zástupci a policejními orgány ve většině případů dokonce předsedům soudů a Ministerstvu spravedlnosti ČR- Odboru generální inspekce, přičemž tyto orgány nejsou podle § 12 odst. 1 trestního řádu orgány činné v trestním řízení. Policejní orgány a příslušní státní zástupci tak sami zneužívají služebního postavení. Předsedové soudů obvykle sdělí, že nemohou zasahovat do nezávislosti soudců nebo sdělí, že nejsou orgány činné v trestním řízení. Věc však věcně nepostoupí zpět policejnímu orgánu k vyšetření. Podobně reagují oddělení dohledu a generální inspekce ministerstva spravedlnosti. Mnoho občanů je tímto způsobem dlouhodobě šikanováno. 18) Od ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila vyžádat, jak dlouho celoplošně existuje nepsaná dohoda mezi resortem ministerstva vnitra a spravedlnosti o nevyšetřování nezákonných činů soudců, konkrétně mezi pracovníky oddělení dohledu a generální inspekce MS ČR, dále předsedy soudů, příslušnými státními zástupci a přísl. vyšetřovateli, a kdo tento nežádoucí a nezákonný stav odstraní a jakými konkrétními opatřeními. 19) Od ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila a ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera vyžádat závazné vysvětlení, jak je v právním státě možné, že se proti oznamovatelům, pracovníci resortů (uvedení v bodě 18) vzájemně spojí a předem se vzájemně domluví a odpovídají záměrně nezákonně nevěcně, a s obdobným obsahem odpovědi. Vyšetřování neprovedou a zneužívají funkcí, za které jsou služebně placeni. 20) Od ministra spravedlnosti ČR JUDr. Jiřího Pospíšila a ministra vnitra ČR MUDr. Mgr. Ivana Langera vyžádat závazné písemné stanovisko, aby sdělil, podle kterého právního předpisu se soudci v ČR stávají jakýmisi "privilegovanými pachateli" na které se fakticky nevztahuje trestní zákon a trestní řád, a jejichž trestné činy se většinou nevyšetřují a nevyšetří, čímž je mimo jiné porušována zásada rovnosti před zákonem. 21) Od všech předsedů soudů vyžádat vysvětlení nezákonných průtahů v soudním řízení u konkrétních soudců, v konkrétním soudním řízení, u nichž Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku, vyslovil porušení příslušných právních předpisů . V jedné soudní věci, která se dostane k přezkoumání do Štrasburku rozhoduje vždy deset soudců, to je jeden soudce v 1.instanci, tři soudci o odvolání ve 2.instanci, dále tři soudci u Nejvyššího soudu o dovolání a tři soudci u Ústavního soudu ČR. Mimo tohoto množství soudců, věc u NS ČR a u ÚS ČR pracovně vyřizují i asistenti těchto soudců. Jestliže při rozhodování tohoto množství soudců v jedné věci, dojde k porušení Ústavy a mezinárodních smluv, a ČR je odsouzena k zaplacení škod stěžovatelům, svědčí to o katastrofálním výkonu soudcovských funkcí u nás. Žádám o písemné vyrozumění o všech činěných opatřeních. Podle ustanovení § 65 odst. 1 tr. řádu žádám o nahlédnutí do spisu. Dr. Marta Chovancová, LL.M. Příloha - Novinové články např. 1. Soudní průtahy stály Česko už 50 miliónů korun-MF Dnes 27.05.2007. 2. Řada soudů se příliš protahuje-HS 11.12.2006. 3. Když selže soudce, proč má platit občan-HN 11.12.2006. 4. Česká spravedlnost jede do Štrasburku-MF Dnes 09.08.2004. 5. Účet za pomalé soudy-28.12.2004. 6. Vysoudil odškodné ve Štrasburku. 7. ČR opět prohrála ve Štrasburku. Rozdělovník: Česká televize, Daniela Drtinová, pořad zpravodajství, Kavčí hory, Praha 4. 1